Slavná válečná série poprvé za jedenáct let své existence opouští kulisy bojišť druhé světové války a přesouvá se do současnosti, do nebezpečných končin Afghánistánu. My jsme měli možnost vyzkoušet multiplayerovou betaverzi hry, která má velké ambice a nyní vám přinášíme exkluzivní dojmy z hraní. Jak si nový MoH v silné konkurenci multiplayerových FPS stojí?
Pryč jsou časy, kdy jsme skákali z letadla jako členové 101. výsadkové divize do týla nepřítele v okupované Evropě 40. let. Teď se jako členové elitních jednotek armády Spojených států – Tier 1 - budeme v Afghánistánu zúčastňovat těch nejsložitějších a nejtajnějších operací, které zvládne jenom ona nepříliš známá jednotka skvěle vycvičených vojáků.
Hra má za cíl být co nejvíce realistická – v kampani budou vystupovat postavy se silnými osobními příběhy a na vývoji hry se podílí i příslušníci jednotek Tier 1, se kterými se vše kvůli autentičnosti konzultuje. Šlo to tak daleko, že se vojákům posílá každá fáze hry, jen aby ji pomohli ohodnotit a případně nalézt největší nedostatky a odchylky od reality. Dnes se ale nebudeme zabývat singleplayerem, který má na starost jedno oddělení Electronic Arts. Teď je na programu multiplayer od DICE, kteří mají na kontě poměrně povedený mp do Battlefield Bad Company 2. Vyzkoušeli jsme si jeho betaverzi a tady jsou naše poznatky:
K dispozici jsme měli dvě mapy. Nejprve bych se trošku rozepsal o mapě Kabul City Ruins, která obsahovala klasický teamdeathmatch.
Hrát můžete buď za US Army nebo za Afghánské bojové jednotky. Na každé straně máte na výběr ze tří postav – klasický voják, potom příslušník Special Ops (stejný jako první zmíněný, je akorát dovybaven raketometem) a sniper. Každá postava má předem dané zbraně a nelze je ve hře měnit, což je poměrně škoda.
Jak jsem psal, jednalo se o klasický deathmatch, jehož průběh jistě všichni znáte. Mapa válkou poničeného Kábulu byla zkonstruována skvěle a připomínala jistou mp mapu z prvního Modern Warfare. Herní obrazovka je přehledná, v levém horním rohu se zobrazuje satelitní mapa lokace, což je určitě vítané (zobrazuje i přátelské vojáky a bedny s municí).
Ve městě se dobře pohybovalo, bylo přehledné, ale i záludné – protivníci tu měli hodně možností k úkrytu a k následnému nečekanému útoku. Mapa byla tedy povedená, herní mód vcelku zábavný, nedokázal ale zabavit příliš na dlouho (možná by prospěla větší rozloha). To bylo ale i tím, že v této mapě jste povětšinou hráli jen v minimálním počtu lidí, hodně často jsem narážel na servery s poměrem hráčů dva na dva. Tento mód se zdál být u hráčů ne moc oblíbený, jejich větší počet by požitku z akce jistě prospěl. Oproti tomu druhá mapa byla o dost oblíbenější.
Ta se nazývala Hellmand Valley a obsahovala mód Combat mission. V podstatě se jednalo o to postupovat podle mapy na určené místo, obsadit ho a potom pokračovat na další – bod se neustále posunoval až do doby, než jste obsadili nepřítelovu hlavní baštu.
Tahle mapa mě osobně zaujala o dost víc – možná to bylo i díky parádní grafice, která zde (oproti zničenému Kábulu) lépe vynikla. Opět jsme měli na výběr z oněch tří stejných postav a dokonce se tu objevil i ovladatelný tank. Mapa byla vcelku rozlehlá a dokonale vykreslovala afghánské hory s malou říčkou a spoustou zaprášených cest. Ovšem pro jízdu tankem ne moc ideální. Mohli jste jím jet jen vytyčeným koridorem, který byl dosti omezený.
Tady hodně vynikl model poškození – sice ne tak propracovaný jako v Bad Company 2, ale i přesto postačující – lze ničit stromy, sudy, dřevěné palety, plechovky…klasika.
Co ale bylo u této mapy mínusem – bylo zde hodně skalisek, za které se nepřátelé hodně ukrývali a zůstali tam třeba i hodinu na stejném místě, odkaď vás pravidelně ostřelovali. Stačilo se respawnovat, ujít dva metry a zase jste byli zasaženi tím zakempovaným Afgháncem. I když to ale lze jen těžko vyčítat hře, tohle byl problém na straně hráče, který si dal zkrátka za cíl kosit vás hned po narození a sbírat tak skilly.
Je tu přítomné i příjemné levelování – po dosažení určitého stupně si můžete vylepšit zbraň – větší zásobník, rychlejší nabíjení a podobně (podobně jako v singleplayeru MoH Airborne). Po každém respawnu lze změnit hratelnou postavu, což je taky plus.
Co se týče techničtějších věcí – serverů k hraní bylo vždycky víc než dost a ohledně nich všechno klapalo tak, jak má. Já měl ovšem problém s častým zamrzáním hry při spouštění (grafická karta nVidia) a do hlavního menu hry jsem se zpravidla dostal až po restartování počítače, kdy vše jelo už v pohodě. Dále se mi párkrát stalo, že hra po asi desetiminutovém hraní padala bez upozornění do Windowsu, jen tak z ničeho nic. To je ale ovšem účel betaverzí – odhalit nedostatky a pomocí odezvy hráčů to udělat tak, aby se to v originální plnohodnotné verzi už neopakovalo.
A teď už shrnutí – multiplayer nepřináší nic moc nového, ovšem zábavný je a dokáže si hráče udržet. V konkurenci podle mě obstojí – kombinuje to nejlepší z Modern Warfare 2 a druhého Bad Company. Podle bety to zatím vypadá s novým Medalem nadějně – když tvůrci přidají ještě nějaké módy a pěkné mapy, bude to určitě multiplayer letošního roku. Ovšem hra ale nestojí jen na multiplayeru. Kampaň pro jednoho hráče toho slibuje ještě víc – realističnost, pěkné prostředí a příběh. Tohle všechno může z této hry udělat kousek, o který bude velký zájem. Osvěžení žánru by se hodilo – bezhlavých stříleček je na trhu dost. Když ovšem nový Medal of Honor nabídne pohled na válku z očí obyčejného vojáka, který má svůj zajímavý osobní příběh, bude to určitě úspěch. Ten by si pokračování legendární série určitě zasloužilo.
Redaktor: Eso
Eso všechno podstatné vlastně napsal, já jen dodám, že beta mě bavila. Užil jsem si levelování, užil jsem si obě mapy a dokázal jsem u ní strávit nejedno dopoledne. Přestože jsou tři hlavní třídy dostačující, určitému rozšíření jednotlivých povolání bych se vůbec nebránil aneb Vietcong FTW. Z technického hlediska jsem zaznamenal stejný problém s padáním hry do Windows. Dále nevím, jestli byla chyba na mé straně, ale nikdy mě při dalším spuštění hra neposlechla s důkladným uložením nových možností arzenálu u jednotlivých povolání, čili jsem byl nucen před hraním opět nastavit veškeré náležitosti znovu. Dále by se při každém hráči, který aktivuje hru po svém vstupu, nemusel server opět načítat, ale jen respawnout všechny zúčastněné, ale to už jsou opravdu jen drobnosti. Hodně zjednodušeně lze říct – Modern Warfare 3. Z mé strany bych betu nenazval zrovna nadšením, ale spokojeností určitě. Hodně bude záležet na dalších mapách a módech. A singlu, na ten se těším ještě o chlup víc.
Redaktor: Satan
OSTATNÍ
Další informace na naší fanstránce.
Předobjednat hru za 1.099,- Kč
Autor: Eso a Satan
Zpět k dojmům
