Vokr.com - Czech game page

  V době, kdy zaplněným trenýrkám uprostřed deštivé noci kraloval Doom 3, se jako vetřelec z hrudi zrodila hororová akce s příznačným názvem F.E.A.R. a atmosférou naprosto „jakousi pohádku Doom“ převálcovala. Fenomén pokračoval, vyšlo pár pochybných datadisků a volně stažitelná multiplayerová verze Combat. Pravé pokračování však bylo v nedohlednu. Až doposud.

Škatulata, hejbejte se
  Monolith, jenž stál za takovými hity jako Blood, No One Lives Forever či AvP 2, byl prapůvodním výrobcem F.E.A.R.u (vydavatel Sierra). Za rok na to vyšel free multiplayerový add-on Combat, ale už za přispěním Vivendi Games. A tady se začal lámat chleba. Následovaly dva datadisky – Extraction Point a Perseus Mandate pod záštitou právě Vivendi Games a Sierra, ale již za běhu nového studia, TimeGate Studios, které více méně parazitovaly na vynikajícím konceptu prvního dílu. Právě v té době začal Monolith pracovat na plnohodnotném pokračování pod jiným přízviskem, který byl vybrán z nepřeberného množství hráčských názvů. Vyhrál Project Origin. Mj. vydavatel Warner Bros.

Nestraš
S ujasněným personálem se již můžeme vrhnout na novinky, které druhý díl poskytne. Prvotina se proslavila filmovým příběhem s pěkně hustými momenty a právě Project Origin bude na tento fakt navazovat. Začínáme na operačním sále, 30 minut před koncem jedničky (ano, vzpomínáme – poslední záběr neskutečně ruloval!), ale tentokráte v kůži Michaela Backeta. Nevylučuji, ba přímo se těším, že se příběh nádherně skloubí a prolne s původním a nějaké skryté odkazy či momenty si o to zkrátka říkají. Cílem numero uno bude samozřejmě opět holčička Alma, studnice poznatků o paranormálních jevech a zástupy „méněcenných“ vojáků, se kterými však strávíte o to více času a budou vašimi stálými protivníky. Další do party jsou různí nadpřirození enemáči. Z části neviditelné assassíny jsme měli možnost potkat již dříve, ale ultrarychlé a agilní organické potvory, které mají v mžiku hlavu za patou a hned na to loket pod zakrváceným uchem, budou velmi vydatnou a hrůzu nahánějící novinkou. Na oplátku nám byl přistaven robot – mech s kulomety a raketami, radost ovládat a ničit všemožně širé okolí. Byl to moudrý tah přinést do hry nějakou ovladatelnou hračku, zvlášť v případě, když se Monolith rozhodl koncipovat hru tak, že nyní budeme trávit v exteriérech mnohem více času. Přesto se přeci jen neupustí od pořádně nalajnovaných koridorů, kanceláří, nemocnic, chodeb, kanalizací a výtahů. Vždyť v těchto prostorách známe původní hru a pohrávaní si se skripty je logicky snazší, efektivnější a tudíž pro nás děsivější. A to jsme rádi.

Jedna ruka netleská…
  Patrně největší změnou v interface hry jsou high-tech brýle prostřednictvím jejich zorného pole našemu alter egu umožňují přehledný systém informací (nebo-li HUD). K dispozici budou jak staré známé kvéry (pistole, samopal, útočná puška, brokovnice), tak i novinky v podobě plamenometu či jakéhosi laseru. Překvapení v podobě uzdravovacího systému (čili odpadne zoufalé hledání lékárniček) je asi tak velké jako vydání nového ročníku NHL. Co se systému soubojů týče, AI je opět o něco inteligentnější, krytí je samozřejmostí a přibývá větší interakce s prostředím, a to na obou stranách. Jak vy, tak vaší protivníci mohou téměř jakýkoliv předmět chytnout a použít jako štít či ho jakkoliv umisťovat jako zábranu nebo naopak odstrčit pro další postup. Starý známý bullet-time zůstává, jen se nyní aktivuje při každém hození granátu (či to bude ku prospěchu nebo spíše k vzteku, uvidíme) a prostředí náramně zezelená, takže využití v temných prostorách je nasnadě. Každopádně vlétnout do místnosti, všechno a všechny rozstřílet na hadry a přitom koukat, jak se vše nádherně zpomalené bortí jako domeček z karet, zde zůstává.